Z krajiny se vytrácejí mouchy, čmeláci, brouci, zkrátka všechen hmyz. Nejpodrobnější analýzu na toto téma zveřejnili před dvěma lety němečtí vědci. Podle nich se počty hmyzu zmenšily za pětadvacet let na pouhou čtvrtinu. Podle expertů situace u nás nebude jiná.
Možná si to málokdo uvědomuje, ale na práci opylovačů závisí z velké části naše potrava. Odborníci vypočítali, že v Evropě se bez včel neobejde více než osmdesát procent hlavních plodin určených k lidské spotřebě.
Hmyz nezajišťuje obživu jen pro lidi, sám je potravou pro řadu živočichů.
Jak ubývá hmyz v Česku za posledních 30 let
Denní motýly: ze 161 druhů jich 17 vymřelo a 74 je ohrožených.
Včely: z 838 druhů jich 146 vymřelo a 370 je ohroženo.
Vosy: z 207 druhů jich 41 vymřelo a 98 je ohrožených .
Mravenci: ze 105 druhů tři vymřely a 28 je ohrožených.
Tesaříci: z 209 druhů devět vymřelo a 54 je ohrožených.
Střevlíci: z 518 druhů jich 21 vymřelo a 152 je ohrožených.
Zdroj: Jaro Jaroměř
Mizející hmyz má souvislost se dvěma jevy. Prvním je klimatická změna. Mnohem zásadnější je však intenzivní zemědělství a pole plné řepky a kukuřice.
Zmizely květnaté louky a pastviny, tůně, mokřady, remízky a další přirozená místa, kde hmyz žil a rozmnožoval se. Místo toho vznikly obrovské lány kukuřice a řepky olejky. Máme obří pole, která nejsou rozčleněná žádnými jinými přírodními stanovišti.
Jak pomoci se zvýšením biodiverzity?
- Výsadbou květinových záhonů
- V části zahrady, která to umožňuje ponechat nesečený prostor. Zde budou mít možnost vykvést trávy a jiné byliny. Např. kopřiva dvoudomá je velmi důležitá pro housenky babočky admirála a jiných baboček.
Hmyzí hotely a domečky
Samotářky dětem nijak neublíží, samičky samotářek si nebrání svoje hnízda, jak je tomu třeba u včel medonosných nebo vos.
V České republice se vyskytuje přes šest set druhů včel samotářek a jsou tak druhově nejbohatší skupinou včel. Jsou to včely teplomilnější, proto se více druhů a v početnějším zastoupení vyskytuje směrem k Moravě a dál na jihovýchod. Včely samotářky nevytváří společenstva. Sociální skupinu tvoří pohlavně zralí jedinci, samci a samičky, kteří se potkávají pouze při rozmnožování. Můžeme tak říci, že žijí převážně jako poustevníci.
Na rozdíl od včel společenských neprodukují med, ani nevytváří voskové plástve, ale jejich význam spočívá v zajištění úrody ovocných stromů, kvetoucích rostlin a tím zachování biodiverzity krajiny. Jejich život je skrytý a nenápadný, díky tomu unikají pozornosti lidí, kteří tak opomíjejí jejich význam.
Každý druh včely samotářky je velice specifický ve způsobu stavění hnízda. Hnízda si staví v půdě, ve stěnách z cihlového zdiva, v dřevěných trámech, v dutinách střešních tašek, ve stéblech rákosu, nebo obsazují existující otvory, které byly domovem jiných druhů hmyzu. Tvrzení, že ničí dřevo nebo zdivo, je proto mylné.
Jak podpořit včely samotářky?
- Hmyzí hotely a domečky jsou tím nejlepším řešením. Výhodou je, že si je žáci na každé škole mohou vyrobit společně a tím budovat vřelý vztah k přírodě.
Brouci
Biologickou rozmanitost lesů tzv. biodiverzitu můžeme posuzovat i podle množství žijících brouků v mrtvém dřevě.
Saproxylický hmyz svým životem vázaný na mrtvé dřevo, tvoří silně ohroženou skupinu naší fauny. Patří sem například náš největší brouk, roháč obecný, řada krásných tesaříků a krasců, ale také drobní štírci a spousta dvoukřídlých i blanokřídlých.
Jak podpořit brouky a nejen je?
- Mrtvé dřevo – může sloužit jako přírodní úkryt pro jiné obratlovce
