Olovo v přírodě Problematika kontaminace olovem v přírodě mě napadla při pozorování orla mořského a přijde mi jako zajímavé téma. Zabývala se tím a vyhodnotila celá řada studií. Olovo totiž patří mezi nejtoxičtější těžké kovy, které ovlivňují všechny živé organismy tedy i člověka. Mezi nejvíce ovlivněné patří dravci např. orel mořský nebo vodní ptáci. Do přírody se olovo může dostat např. formou rybářských olůvek, těžební činností, průmyslu, kontaminací vody, a také mezi významné zdroje olova patří používání olovněného střeliva. Dravci mohou zkonzumovat olovo v potravě ve formě výstřelů a úlomků střel, které mohou být přítomné ve vnitřnostech kořistí a úlovků. Volně žijící ptáci např. žijící v obilí jsou vystaveni olovu při požití použitého výstřelu, který byl zaměněn za semena nebo drť za účelem mletí potravy v jejich svalnatém žaludku. Olovněné kulky a dokonce i výstřel se při nárazu velmi často fragmentují a vytvoří velké množství drobných částic. Pokud míra působení olova je příliš vysoká vede to k akutní toxicitě a náhlému úhynu. Olovo také ovlivňuje cévní, nervový, imunitní a reprodukční systém. Pro představu v Evropské unii je každý rok rozptýleno při lovech přibližně 21 000 t výstřelů olova. V České republice omezuje částečné používání olova zákon č. 449/2001 Sb. O myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, který zakazuje používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech. Nastává ale problém v definici mokřadu, které se rozcházejí mezi ministerstvem životního prostředí a ministerstvem zemědělství, takže v praxi se používají dále. Dánové zakázali olověné střelivo a používají ocelové broky, které se jim osvědčily. Norsko a Švýcarsko přijaly různé mezinárodní dohody na regulaci olova v přírodě. V EU neexistují sjednocené právní předpisy, a proto Evropská chemická agentura 2017 vyzvala k potřebě celoevropských opatření a k řešení environmentálního rizika olova ve všech členských státech, jehož cílem by byla ochrana životní prostředí ale i člověka, který je její součástí.

Použité zdroje:1. Monclus L., Shore F., Krone O., 2020: Lead contamination in raptors in Europe: A systematic review and meta-analysis2. Bassi E., Facoetti R., Ferloni M., Pastorino A., Bianchi A., Fedrizzi G., Bertoletti I., Andreotii A., 2021: Lead contamination in tissues of large avian scavengers in south-central Europe3. Krone O., 2018: Lead poisoning in birds if prey, Birds of Prey: Biology and conservation in the XXI Century4. ČSO, 2019: Olovo – zabiják ptáků5. ČSO, Hunter F. D., 2017: Leadpoisoning – the non-toxicammunitionsolution