E-MOBILITA 2023 – CESTA K SOBĚSTAČNOSTI

V minulém týdnu jsem se zúčastnila konference e-mobility. Sešlo se nás tam hodně asi něco malinko přes 60 lidí. Překvapilo mě, že nevyšlo hodně článků ohledně této konference a proto zkusím, svým pohledem obyčejné veřejnosti popsat, co jsem si z toho odnesla.
Asi nejvíc mě překvapilo, hned v úvodu jaké jsou plány Moravskoslezského kraje ohledně autobusové dopravy. Chtějí relativně v brzké době využívat autobusy s kombinací na elektrickou energii s vodíkem. A stát se lídrem na poli vodíkových technologií využitelných v energetice a dopravě, ale zároveň se všichni odborníci shodli, že jsou na začátku nové technologie ale, že věří v rychlý pokrok.
Dokonce se již v zimním období 2022 testoval autobus, který vyměnil klasický pohon za vodíkový. Tento autobus jezdil mezi Havířovem a Ostravou. S dojezdem 300 km. Také jsem nevěděla, že v Ostravě – Vítkovicích je postavena první veřejně přístupná vodíková plnicí stanice v České republice.
Vodík byl velmi diskutovaným tématem, jeho využití by bylo velké, ale problém je v jeho nedostatku. Vodík si vždy musíme vyrobit a existují k tomu různé postupy.
Ty nejméně ekologické jsou bohužel nejlevnější. V současné době v celosvětové produkci převažuje výroba z fosilních paliv (96 %), tzv. parním reformingem zemního plynu.
Vodík můžete vyrobit ekologicky. Ten se nazývá tzv. zelený vodík a je to vodík vyráběný pomocí elektrolyzérů štěpením vody, kdy energie potřebná k elektrolýze byla zcela pokryta obnovitelnými zdroji energie, jako je větrná nebo sluneční energie a je považován za jediný ekologický a klimaticky neutrální způsob výroby vodíku. Ale takto se ho vyrobí velmi málo.
Když diskuze přešla k elektrické energii, tak se opět většina odborníku shodla, že je problém v nedostatku elektrické energie a výborným řešením, by byla dostavba aspoň čtyř jaderných bloků v Dukovanech. Také bylo konstatováno, že je velmi pomalá výstavba v České republice solárních panelů. Úsměvné bylo, že firma na instalaci solárních panelů měla fotku jejich objektu a na střeše ani jeden solární panel. Ale se sluneční energií je problém v tom, že když je malá poptávka, tak se ji vyrobí nejvíce, což je přes jarní a letní období a v zimním období, kdy se vyrobí nejméně, je zase nejvyšší poptávka. Ale na tomto problému se intenzivně pracuje.
Dále jsou firmy, které už teď vyvíjejí technologie jak nakládat a využít tzv. „recyklovat“ použité baterie z elektroautomobilů. Což nám byly ukázány i názorné ukázky.
Zajímavé byli zkušenosti lidí, kteří jezdí elektromobily, z toho vyplynulo, že na velké vzdálenost používají automobily s palivy, které nejvíce používáme (např. naftu, benzín). Problém je, že máte papírově u elektroautomobilů dojezd 600 km, ale dojedete jen 400 km a musíte dobíjet. Proto by mohlo vzniknout u dobíjecích stanic místa, kde v mezičase budete pracovat tzv. homeoffice“. Jinak společnost ČEZ buduje rychlonabíječky jako jednu z variant urychlení dobíjení.
Pak mi přišel strašně fascinující model výstavby tankovací stanice pro autobusy na vodík a elektrickou energii, která by měla stát na konečné stanici autobusu 37 před studentskými kolejemi. Spojením různých společností jde pokrok opravdu kupředu.
Dojmů z tohoto dne bylo hodně, ale závěrem chci jen říct, že to je realita, které se nevyhneme. Byla zmíněná myšlenka, že elektromobil není levnější variantou, než doposud známe. A tyto dopravní prostředky budou čím dál víc zvýhodňovány. Takže je zapotřebí pořádně začít šetřit.
Víte, já si ještě pamatuji, jak jsem byla dítě a není to tak dávno, že v ulici byl jeden telefon a to do zásuvky anebo pak telefonní budky. Pak přišly mobilní telefony obrovské, těžké s málo funkcemi a za neskutečně krátkou dobu máme dnes smartphony s plno aplikacemi. Takže jsem velmi zvědavá, co nás v blízkých letech čeká za obrovský pokrok.

Pro ty z Vás, které to zajímá, si můžete zadat např. aktuální téma „Evropský parlament schválil nulové emise pro nová auta od roku 2035“. Ohledně tohoto článku najdete hodně odkazů.